Asi každý provozovatel modelové železnice časem zatouží prohánět po kolejišti své vlastnoručně vyrobené modely. Stejně tak já. V měřítku H0 nebo menších to je poměrně piplačka a také zrak už tolik neslouží. Měřítko zahradní železnice se mi pro stavbu jeví jako dobrý kompromis. Provoz na zahradní železnici je obvykle pozorován z větší vzdálenosti, takže není nutné se zabývat příliš malými detaily. Hlavně, aby to jezdilo.
Stavbu modelu lze v principu provádět dvěma cestami. První, obvyklejší způsob je vzít nějaký kus materiálu a ten opracovat do požadované podoby. Tento postup vyžaduje alespoň základní dílenské vybavení jako soustruh nebo frézu. Druhým způsobem by mohlo být využití rozvíjející se technologie 3D tisku. Já jsem se rozhodl pro druhou cestu.
V následujících článcích budu popisovat svoje zkušenosti s výrobou modelů metodou 3D tisku, ale i jinými metodami nebo jejich kombinací.